Udržitelný nerůst (degrowth, décroissance, decrecimiento, decrescita) je rozsáhle pojednaný na akademické a teoretické rovině. Můžeme jej vnímat jako reakci na problémy dnešního světa, který je konfrontován s ekonomickou krizí, hrozbou nedostatku a zvyšováním cen klíčových surovin a ekologickou a sociální krizí. V jeho jádru stojí kritika posedlosti ekonomickým růstem dnešních společností. Z hlediska omezené kapacity naší planety jej nepovažuje dále za udržitelný, ani jej nevnímá jako řešení současných problémů – naopak, další materiální růst může tyto problémy dále vyostřovat a přispívat k ještě větší ekologické a sociální nerovnováze. Nerůst tak můžeme definovat na několika rovinách. V materiálním smyslu jako snižování celkového objemu produkce a spotřeby, neboli snižování objemu materiálů a energie, které protékají globálním socio – ekonomickým systémem. Koncept zároveň nedílně zahrnuje důraz na spravedlivější rozdělení planetárních zdrojů – snížení produkce a spotřeby se tedy týká těch zemí, resp. těch skupin obyvatel, které spotřebovávají více, než odpovídá jejich spravedlivému podílu na dostupných zdrojích. Na systémové úrovni jde o snahu proměnit současný socio – ekonomický systém tak, aby nebyl na trvalém růstu produkce a spotřeby systémově závislý, tzn., aby snížení objemu produkce a spotřeby nevedlo ke zhroucení společenského uspořádání a zhoršení kvality života lidí. Na konceptuální či mentální rovině jde pak o opuštění jisté posedlosti růstem, o rozvíjení schopnosti představit si nerůstovou společnost. Silný je zároveň akcent občanské participace a prohlubování demokratických procesů.
V praxi se dnes děje mnoho aktivit a iniciativ, které přináší změnu životního stylu, produkce a spotřeby, které můžeme považovat za kompatibilní s nerůstem. Často jde o lokální a roztroušené aktivity, které postrádají zasazení do širšího teoretického rámce a zůstávají tak na okraji zájmu (lokální decentralizované, participativní alternativy malého rozsahu jako je cyklodoprava, reuse, vegetariánství či veganství, co-housing, agro-ekologie, ekovesnice, solidární ekonomika, spotřebitelská družstva, etické banky či družstevní záložny, decentralizovaná produkce energie z obnovitelných zdrojů apod.)
Cílem je lépe propojit ty to dva světy díky kurzům a na jejich základě vytvořených vzdělávacích materiálů. Vznikne také evropská síť „nerůstových“ lektorů, kteří mohou na základě informací a zkušeností získaných v rámci projektu své znalosti dále předávat.